Červen 2013

Letní pohlazení

26. června 2013 v 20:26 | Will
Květiny vznášeli se ve vzduchu
všude ticho a kolem stromy
jen já bez žádného rozruchu
bez strachu,bez žádné pohromy

Užas v mé tváří a tichý vánek
to vše dotklo se mé duše
krása jako lehký spánek
srdce necítí se suše

Slunce paprsky mne hladí
a květiny se chlubí krásou
a tiché hlásky lidem radí
ať nad touto krásou žasnou

Vzduch voní, duše zpívá
jak snadno se na to dívá
nikdo nikomu nic nezazlívá
.... to ta příroda dobrotivá
AČKOLIV JE NĚKDY LSTÍVÁ

Cosi v Nás ....

10. června 2013 v 19:13 | Will |  My thoughts
Cosi v nás, svíjí se a křičí !
cosi v nás se stydí
a žalem vevnitř brečí
jen někdo ten stud vidí

kouká, přihlíží, mlčí...
bez žádných potíží
dále si cestou kráčí
a na Tebe z dáli pohlíží

Stydíš se a lituješ
na kolenou klečíš
svědomí znovu spytuješ
modlíš se a stále brečíš

Ticho, klid, stud
to nyní prožíváš
lítost, brek, stud
to nyní zažíváš

Cosi v nás to je
cosi v nás se tak cítí,
každý pomoci potřebuje
a pak znovu poroste kvítí